To, co tady budete číst...

...jsem napsala už včera (to jen tak pro pořádek)

"Hehe, to jsem zvědavá, kdy to postihne mě," smála jsem se zvesela naší rodinou kolující střevní chřipce, ale samozřejmě jsem se cítila nedotknutelná. Dokonce jsem byla v podezření, že jsem pouhý nemocí nestižený bacilonosič. Ovšem dnes v noci byla tato teorie radikálně vyzvrácena. Ušetřím vás popisu detailů, ale místy to bylo tak intenzivní, že se mi orosila oční víčka zevnitř. Dnešek tak trávím za lobovy laskavé asistence převážně na lůžku a v jeho přilehlém okolí a popíjím Kulíška, kterého jsem původně zakoupila dehydratovaným dětem.

Naše rodinné soužití plyne celkem nevzrušeným tempem. Už jsme se několikrát málem stěhovali, ale stále nás zdržují administrativní průtahy. Poté, co se stavba konečně po několika odkladech zkolaudovala, v bance nějak zprasili zástavní smlouvu, takže nakonec se to podaválo na dvakrát a když už se vše zdálo být na dobré cestě, objevilo se pár chybek v naší šestnáctistránkové kupní smlouvě. Opravu mého rodného čísla jsem ještě zvládla za pomocí nůžek a bílých lepítek, ovšem špatně rozepsané spoluvlastnické podíly pozemků na parkování už se musely řešit extra. Ale těšíme se moc. Já už se tedy řádně poučena neupínám k žádným termínům a už jsem přestala do domu chodit okukovat šikézní tapety (které jsou podle loba zlomovou hranicí přizdisráčství při zařizování bydlení, jíž jsme se rozhodli překročit) a precizně provedenou výmalbu. No, na jaře už tam snad budeme, čímž musím dát za pravdu mé matce, jejímž odhadem termínu stěhování jsem se vloni před prázdninami cítila hrubě dotčena. Měli jsme se totiž přesunout ještě během mého šestinedělí. A Trudi se mezitím začala předevčírem čile plazit. "Aspoň že se nebudete stěhovat ve sněhu," rozptylovala mé šestinedělní obavy Terezaza. Co k tomu dodat? Nic. Držíme si palce.

Děti už se sžily. Horst, zdá se, na přítomnost ještě menšího člověka než je on sám, celkem uvykl a někdy se dá říct, že svou sestru dokonce oblibuje. Už si spolu hrají, považte. Horst přes Trudi přehazuje velkou plenu a zase ji rychle odstraňuje a Trudi se může smíchy zalknout. Ovšem musím na to zpovzdálí dohlížet, protože nezřídka ji tou plenou spíš omotává. Každopádně platí, že Horst je z naší domácnosti jediný, který dokáže Trudi opravdově rozchechtat. A to stačí, když kolem ní probíhá v rychlých kruzích. To my s lobem takový úspěch nemíváme, i když se snažíme ze všech sil vymyslet ten nejzábavnější kousek vyhazováním do vzduchu počínaje a prstovým divadélkem konče. A i jinak vykazuje Trudi známky komunikativnosti a šikovnosti. Včera se jí celkem věrohodně povedlo po bratrově vzoru imitovat foukání do bublifuku a třeba právě teď se zabývá dřevěnou šroubovací stavebnicí. Než dopíšu tento post, možná vám budu moci sdělit, co sešroubovala. I když spíš sázím na to, že spíš něco slepí slinnými výměšky.

Školku zatím vynecháváme. Už jsem se chvástala, jak je Horst zdravý, když je doma, ale výše zmíněná střevní lapálie moje tvrzení zmařila. Včera jsem se před Horstem zmínila, že půjde do školky, až bude zase venku teplo. Celkem ostře se ohradil, že o školkovou docházku nestojí, ale už odpoledne se dožadoval, abych ho do zařízení zavedla. Čert aby se v tom vyznal. Což mi připomíná můj pokus o usměrnění Horstovy energie. Vzala jsem ho do nehorázně předražené The Little Gym na zkušební hodinu. V podstatě jsem dopředu věděla, že je to hodina první a zároveň poslední, ale zajímalo mě, jak se Horst v organizovaném kolektivu bude projevovat. A nezklamal mě. Pokyny trenérů, kterých bylo na dvacet dětiček asi pět, respektoval zhruba prvních patnáct minut. Jak došlo na řazení do fronty a čekání, jeho morálka rapidně poklesla a od té chvíle už ho trenéři jen rezignovaně vykazovali ze cvičebního nářadí, kde neměl co dělat, nebo si ho raději vůbec nevšímali. Po hodinové lekci pak všechny děti běžely k rodičům, jen Horst se rozplakal, že chce v tělocvičně zůstat. A aby toho nebylo málo, ztropil scénu při převlékání a ještě jednu větší při obouvání a když na mě (s Trudi v nosítku na břiše) zaútočil pěstmi, tak jsem ho přímo v lůně laskavé a nenásilné výchovy lepla přes prdel. Pak už jsem jen sklopila zrak a koukala co nejrychleji vypadnout (a nikdy více se nevrátit). Pyšná na sebe věru nejsem. A trochu mě to trápí, protože bych nechtěla, aby Horst všude, kam vkročí, získal nálepku potížisty, které se pak zbavuje jen těžko. Ale možná ho vidím až přehnaně kriticky.

Lobova závěrečná douška (před chvílí): "Jéje, Trudi, co to tady montuješ? Perpetuum stabile?"

Horstova závěrečná douška:
Horst vybíhá ze záchodu se staženými kalhotami, drží se za pinďoura a volá: "Divej! Piňďový letadlo letíííí..."

Horstova další závěrečná douška:
Při válení lístkového těsta říkám: "Horste, potřebujeme čtverec," a směruji váleček, který Horst třímá pevně v pařátcích, kýženým směrem. "Počebujeme nosočtvelec," opravuje mě, aby se mohl blýsknout získanou znalostí geometrických tvarů.

A Horst před chvílí: "Co to tady píšeš?" "Píšu o tobě a o Trudi..." "A o tátovi a o mámovi," doplňuje pohotově Horst. Že by to tu četl??!!

A Horst ještě před chvílí směrem k Trudi, která rozvážně olizuje součástky jeho železniční dráhy: "Hlaješ si s kolejema? Klidně si hlaj s kolejema, to bude zábavný, dyš budeš hlát s kolejema..."

A Horst před minichvílí, když mu zapadl jakýsi předmět za dětskou úložnou sestavu Trofast: "Eeee, spadlo to," kňourá. "Co tam spadlo?" "Tadýýý, do díly!" "No dobře, ale co ti tam spadlo?" "Ten mazák!" "???" Když jsem zapadlíka vylovila, vyšlo najevo, že se jedná o dětský pleťový krém do nepříznivého počasí. Mazák...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

(Abu - Mail - WWW)
:) držím palce ať to stěhování klapne! Mazák je bezva.

(lobo - Mail - WWW)
Horst je mazák!

(prezi - Mail - WWW)
mazák je úžasný :)

(squire - Mail - WWW)
Ta scéna v tělocvičně jako by vypadla z našich středečních hodin tělocviku...

Hromadně udělované instrukce jsou Hankou ignorovány, společné tanečky ještě jakžtakž zvládá, ale ani za dva roky se nenaučila, že na klouzačku se opravdu neleze zespodu:))

(F. - Mail - WWW)
Zdar všem mazákům!
squire: Tělocvik je zlo, zdá se. Přitom mám pocit, že je to jediný způsob, jak Horsta trochu konstruktivně unavit.

(psice - Mail - WWW)
Hra s plínou slaví velký úspěch i u nás, akorát že nemáme Trudi, takže jsme obětmi my a jde spíš o to omotávání a dušení, než zakrývání. Někdy přemýšlím, jestli to není odkaz na nějakou stinnější stránku Žmurova minulého života...

(F. - Mail - WWW)
Kdybych měla podle těch triků, co Horst s Trudi v současné době provádí, usuzovat na jeho minulé životy, tak to věru není pěkný pohled. Několik morových ran minimálně...

kolektivní akce (MB - Mail - WWW)
Také jsem si dnes zopakovala, že nemám dítě vhodné pro kolektivní akce...vzala jsem Zinu na výtvarný kroužek, zavile odmítala dělat cokoli s ostatními, nakonec vyňala z batůžku nakrájená jablka, jala se máčet je ve skleničkách na praní štětců a pozorovat, jak se do nich postupně vpíjí akvarelové barvy. Nakonec zkopala chlapečka, který si chtěl v "její" skleničce oprat štětec:-)

(F. - Mail - WWW)
MB: Když se Horst narodil, myslela jsem, že pro něj není vhodnější nevěsty než Zina. Protože vaše geny a naše geny...no uznej. Ale začínám si myslet, že lidstvo na tohle spojení ještě není tak úplně připraveno... :-)

(sweetest - Mail - WWW)
střevní chřipka je hnus :-( mazák super! :-)

(axasa - Mail - WWW)
Chce to hodně Céčka. Fuj nesnáším tu chřipku.